Historie

Obec Kovač je situována 9 km jihovýchodně od Jičína a 10 km západně od  Hořic na rozloze 7,72 km čtverečních. Nadmořská výška činí 265 metrů nad  mořem. Geomorfologicky patří k Jičínské pahorkatině s úrodnou půdou, která byla předurčena především k zemědělskému obhospodařování. Vesnice  má  podobu návesní silnicovky a  k vesnici patří i bývalá samota "Zlodějský  mlýn", kde stával vodní mlýn, ve kterém zdejší mlynář mlel obilí nejen pro Kovač, ale i pro okolní obce, zejména pro obec Lužany ještě do r. 1945.

Jméno obce pochází od původního příjmení  zdejšího usedlíka, které vzniklo ze staročeského kovač-e, tedy kováře.

Obec Kovač, ač rozlohou neveliká, patří k jedněm z nejstarších obcí na Jičínsku. Datum založení obce je kladeno na konec 13. století a první písemná zmínka v rukopisech pochází z roku 1318, kdy je jako majitel vsi uváděn Ota z Byšic. Krajina v okolí obce je rovinatá a půda úrodná, což vyhovuje zemědělskému využití, dá se tedy předpokládat, že již v té době existuje v Kovači opevněný hospodářský dvůr a dokonce tvrz.Prvním majitelem, který má přídomek z Kovače je Bohuněk Šalto a zápis o něm pochází z roku 1397.Jeho syn Zdeněk Šalto z Kovače je pak doložen v zápisu při nabytí majetku v roce 1418 a další člen z rodové větve Šaltů je uváděn v roce 1422 a je jím Jan Šalto z Kovače.V roce 1513 kupuje zdejší zboží Matěj Libák z Radovesic.Do té doby se v dokumentech vždy píše o kovačském zboží a nikoli o tvrzi.První zmínka o samotné tvrzi je záznam ve správní knize z roku 1530, kdy tvrz Kovač, hospodářský dvůr a celé kovačské zboží včetně čtyř vesnic k tvrzi náležející prodávají bratři Václav,Petr a Hroch Bílský z Kařišova Janu Jilemnickému z Kounic a Oujezdce.V roce 1584 je kovačské zboží, rozšířené o další hospodářský dvůr přeprodáno rodem Jilemnických Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic. V r.1586 nabyli statek bratři Zikmund, Jaroslav, Ladislav a Albrecht ze Smiřic a připojili jej ke statku Úlibickému. Od Smiřických získal Kovač Albrecht z Valdštejna. V r.1636 byla  ves dědičně postoupena Rudolfovi z Tiefenbachu. Ten ustanovil, že po smrti jeho manželky mělo panství připadnout Norbertovi, hraběti ze Šternberku a po vymření téhož rodu pak rodu hrabat z  Trauttmansdorfu.  V r. 1895 přináležela obec již  k panství Kumbursko-Úlibickému, byl zde dvůr a lesní revír Karla hraběte Trautmannsdorfa. V této době bylo v obci postaveno již 38 domů a žilo v nich 331 obyvatel, hlásících se k české národnosti.

Archeologie

Severně od železnice Butoves-Kovač, 200 m západně od křižovatky dráhy a silnice se nachází  mohyla (slovanská?), na návsi se nachází zbytky tvrziště ze 14. - 17.století.

Lidová architektura 

Zdejší lidová architektura přináleží národo-pisně do typu lidové architektury severo-východních Čech. Je přízemní ,roubená, komorového typu. Jednotlivé usedlosti mívaly ještě ve 30.letech 20.stol.doškové střechy, 2-3 pásové lomenice, klasovitě skládané s kabřincem ve štítovém průčelí. Chudší usedlosti měly podobu jednotného domu a byly štítově orientované ke komunikaci. Pravidlem zde byly vjezdy do usedlostí s vraty opatřené pískovcovými sloupy, přizdobené lidovými plastikami.

 Z mapování stabilního katastru je zřejmé, že ve zdejší obci kromě mlýnů byla všechna stavení roubená.

U myslivny (dnešní čp. 22) pod rybníkem zvaným "Strašidlo" stávala stará hájenka (postavená byla v r.1759 a zbořena v r.1924). Na jejím místě byl původně mlýn na spodní vodu, zvaný Jezberův. Mlýn "Zlodějek" byl postaven v r.1804, jeho posledním majitelem byl František Špígl, proto se zde říká nyní "U Špígla". Dnes jsou zde pouze rozvaliny, které jsou zalesněné.

V r. 1925 uvádí kronika v obci tyto živnostníky: hostinského, obchodníka, obuvníka, klempíře, včelaře, mlynáře a dva povozníky.

Počet obyvatel a domů od roku 1850 po současnost.

Přírodní památky

Na území katastru obce se nachází přírodní rezervace Kovačská bažantnice. Původní    výměra (i s katastrálním územím Kamenice, kam zasahuje) je asi 31 ha. Podstatou rezervace je ochrana a zachování ekosystému starého lužního porostu s bohatou květenou a starými duby. Celkem bylo v rezervaci nalezeno 215 druhů vyšších rostlin Porosty ve SPR je možné rozdělit do tří základních formací: převážně opadavý les lužní, převážně opadavý listnatý les s převahou dubu a habru a smrkové monokultury. V Kovačské bažantnici hospodaří Lesy České republiky podle směrnice KS PPOP. 

Fotomapa z r.1953

Mapa Kovače z r.1842                            

Mapa Kovače z 19.stol.