Navigace

Obsah

Historie obce

Obec Kovač je situována 9 km jihovýchodně od Jičína a 10 km západně od  Hořic na rozloze 7,72 km čtverečních . Nadmořská výška činí 265 metrů nad  mořem. Geomorfologicky patří k Jičínské pahorkatině s úrodnou půdou,  která byla předurčena především k zemědělskému obhospodařování. Vesnice  má  podobu návesní silnicovky a  k vesnici patří i bývalá samota "Zlodějský  mlýn", kde stával vodní mlýn, ve kterém zdejší mlynář mlel obilí nejen  pro Kovač, ale i pro okolní obce, zejména pro obec Lužany ještě do r.1945.

Jméno obce pochází od původního příjmení  zdejšího usedlíka, které vzniklo ze staročeského kovač-e, tedy kováře.

Obec Kovač, ač rozlohou neveliká, patří k jedněm z nejstarších obcí na Jičínsku.Datum založení obce je kladeno na konec 13.století a první písemná zmínka v rukopisech pochází z roku 1318, kdy je jako majitel vsi uváděn Ota z Byšic.Krajina v okolí obce je rovinatá a půda úrodná, což vyhovuje zemědělskému využití, dá se tedy předpokládat, že již v té době existuje v Kovači opevněný hospodářský dvůr a dokonce tvrz.Prvním majitelem, který má přídomek z Kovače je Bohuněk Šalto a zápis o něm pochází z roku 1397.Jeho syn Zdeněk Šalto z Kovače je pak doložen v zápisu při nabytí majetku v roce 1418 a další člen z rodové větve Šaltů je uváděn v roce 1422 a je jím Jan Šalto z Kovače.V roce 1513 kupuje zdejší zboží Matěj Libák z Radovesic.Do té doby se v dokumentech vždy píše o kovačském zboží a nikoli o tvrzi.První zmínka o samotné tvrzi je záznam ve správní knize z roku 1530, kdy tvrz Kovač, hospodářský dvůr a celé kovačské zboží včetně čtyř vesnic k tvrzi náležející prodávají bratři Václav,Petr a Hroch Bílský z Kařišova Janu Jilemnickému z Kounic a Oujezdce.V roce 1584 je kovačské zboží, rozšířené o další hospodářský dvůr přeprodáno rodem Jilemnických Jaroslavu Smiřickému ze Smiřic. V r.1586 nabyli statek bratři Zikmund, Jaroslav, Ladislav a Albrecht ze Smiřic a připojili jej ke statku Úlibickému. Od Smiřických získal Kovač Albrecht z Valdštejna. V r.1636 byla  ves dědičně postoupena Rudolfovi z Tiefenbachu. Ten ustanovil, že po smrti jeho manželky mělo panství připadnout Norbertovi, hraběti ze Šternberku a po vymření téhož rodu pak rodu hrabat z  Trauttmansdorfu.  V r. 1895 přináležela obec již  k panství Kumbursko-Úlibickému, byl zde dvůr a lesní revír Karla hraběte Trautmannsdorfa. V této době bylo v obci postaveno již 38 domů a žilo v nich 331 obyvatel, hlásících se k české národnosti.

Archeologie

Severně od železnice Butoves-Kovač, 200 m západně od křižovatky dráhy a silnice se nachází  mohyla (slovanská?), na návsi se nachází zbytky tvrziště ze 14. - 17.století.

Lidová architektura 

aZdejší lidová architektura přináleží národo-pisně do typu lidové architektury severo-východních Čech. Je přízemní ,roubená, komorového typu. Jednotlivé usedlosti mívaly ještě ve 30.letech 20.stol.doškové střechy, 2-3 pásové lomenice, klasovitě skládané s kabřincem ve štítovém průčelí. Chudší usedlosti měly podobu jednotného domu a byly štítově orientované ke komunikaci. Pravidlem zde byly vjezdy do usedlostí s vraty opatřené pískovcovými sloupy, přizdobené lidovými plastikami.

aa

 Z mapování stabilního katastru je zřejmé, že ve zdejší obci kromě mlýnů byla všechna stavení roubená.

U myslivny (dnešní čp. 22) pod rybníkem zvaným "Strašidlo" stávala stará hájenka (postavená byla v r.1759 a zbořena v r.1924). Na jejím místě byl původně mlýn na spodní vodu, zvaný Jezberův. Mlýn "Zlodějek" byl postaven v r.1804, jeho posledním majitelem byl František Špígl, proto se zde říká nyní "U Špígla". Dnes jsou zde pouze rozvaliny, které jsou zalesněné.

V r. 1925 uvádí kronika v obci tyto živnostníky: hostinského, obchodníka, obuvníka, klempíře, včelaře, mlynáře a dva povozníky.

 

               Počet obyvatel  a domů od roku 1850  po současnost.

Rok Počet obyvatel Počet domů
1850 202  
1869 328 30
1880
361 36
1890 331 38
1900 336 43
1910 316 46
1921 297 47
1930 291 59
1950 248 65
1961 210  
1970 198 58
1980 155 58
1991 100 58
1999 110 58
2003 120 60
2005 129 62
2008 129 62
2010 135 62

 

Přírodní památky

 Na území katastru obce se nachází přírodní rezervace Kovačská bažantnice. Původní    výměra (i s katastrálním územím Kamenice, kam zasahuje) je asi 31 ha. Podstatou rezervace je ochrana  a zachování  ekosystému starého lužního porostu s bohatou květenou a starými duby. Celkem bylo v rezervaci nalezeno 215 druhů vyšších rostlin Porosty ve SPR je možné rozdělit do tří základních formací: převážně opadavý les lužní, převážně opadavý listnatý les s převahou dubu a habru a smrkové monokultury. V Kovačské bažantnici hospodaří Lesy České republiky podle směrnice KS PPOP. 

   Kovačská bažantnice       Kovačská bažantnice v zimě

Mapa Kovače z r.1952                             Fotomapa z r.1953

Mapa Kovače z r.1842                             Mapa Kovače z 19.stol.